Mou vášní je propojovat kreativní činnost se světem obchodu. Mám svůj produkt a kolem něj jsem si vytvořil malý, avšak dobře fungující obchodní systém. Obojí je výsledkem několikaletého vývoje, ale i nadšené tvůrčí činnosti. Obchodování pro mně není pouhá honba za obživou, ale především cesta k soběstačnosti a nezávislosti.Být sám sobě šéfem a dělat to, co mě baví, je můj životní styl.

V roce 2003 ovšem situace vypadala úplně jinak. Pracoval jsem jako elektromontér v jedné soukromé firmě. V té době jsem začal číst knihy o podnikání a spřádat plány o vlastním byznysu. Práce v zaměstnání byla náročná. Jezdilo se po montážích a pracovní soboty byly běžné. Na realizaci mých plánů nezbýval čas, ani energie.

Přesto jsem se na jaře 2004 pustil do akce. Vyřídil jsem si živnostenský list a za tříleté úspory nakoupil vybavení.  Se začátkem letní sezony jsem začal o víkendech prodávat ledovou tříšť. Takže podnikání při zaměstnání. Radost z realizace vlastního projektu a z prvních vydělaných korunek byla obrovská. Jenže v zápalu začínajícího obchodníka jsem si neuvědomil, že budu pracovat sedm dní v týdnu. Ve všední dny byl budíček ve čtyři ráno a o víkendech v pět. 

Velká životní lekce na sebe nenechala dlouho čekat. V září 2004 jsem v  zaměstnání utrpěl pracovní úraz, při kterém jsem málem přišel o dva prsty pravé ruky. Hlavním důvodem bylo dlouhodobé vyčerpání a permanentní nevyspanost. Ze dne na den jsem se (neplánovaně) přemístil ze světa extrémního vytížení do světa pracovní neschopnosti. Během půlroční nemocenské bylo dost času na přemýšlení. Na jaře 2005 jsem věděl, že už se do elektro firmy nikdy nevrátím. Letní sezona se blížila a já byl rozhodnutý, že se pustím do živnosti na plný úvazek.

Plán byl, uživit se, jako malý obchodník. Postupně jsem prošel různými fázemi vývoje. V mém sortimentu v průběhu let byly například: ledová tříšť, hračky nebo puzzle. Nakonec jsem se propracoval k vlastnímu produktu, který se dá prodávat celoročně a můžu si kolem něj tvořit obchodní systém. Tím produktem jsou hrníčky s vlastním potiskem, kterým se věnuji dodnes.

Postupem času jsem se zařadil do skupiny lidí, kterým by se zpátky do zaměstnaneckého poměru už opravdu nechtělo. Líbí se mi, být svým způsobem dobrodruh, který si tvoří své vlastní malé království. Někdy je to vzrušující jízda a někdy samozřejmě i stres a makačka. Ale skvělé je, že všechno, co vytvořím a vyřeším mně posouvá dopředu. A můžu to využít i v budoucnu.

Nezbytnou součástí tohoto způsobu života je neustálý vývoj. A to, jak byznysu, tak především člověka (podnikatele) samotného. Jakmile se však dostane do tempa a začne k tomu přistupovat jako ke hře, tak už se v životě rozhodně neztratí. Na svém blogu se zabývám právě různými aspekty, souvisejícími s vlastním malým podnikáním a vytvářením svého vlastního mikrosystému.