Děláme sami na sebe aneb devatero profesí v jedné osobě

Pravděpodobně už jste někdy slyšeli, nebo četli rady úspěšných, že máte delegovat všechny činnosti, které vás zdržují, nebo vám nejdou. Ale už vám někdo z nich poradil, jak to udělat, když provozujete maličkou živnost a děláte v podstatě sami na sebe ? To, že si máte při výdělcích tisíc korun za hodinu najmout člověka na činnosti za sto korun na hodinu, není žádná raketová věda. Ale jak to pomůže třeba začátečníkovi, pro kterého je velký adrenalin uživit vůbec sám sebe ?

Je to docela zapeklitá problematika. Docela často při výměně zkušeností s kolegy a kolegyněmi z branže přijde řeč na to, že ve svých mikro živnostech musíme v jedné osobě zvládat celou řadu profesí. Některé zvládáme dobře a baví nás. Z jiných nás spíše bolí břicho.

Já to mám podobně. Podílím se osobně na výrobě i prodeji svého produktu. Takže začínám přípravou motivů (grafika), které pak přenáším v podobě potisků na hrnečky (produkce). S těma potom jezdím o víkendech po akcích (šofér), kde je prodávám (prodejce) ve vlastnoručně vyrobeném stánku (technik). Prodejní místa si ale musím nejdříve dopředu zajistit (manažer). Jako dobrý hospodář si hlídám peněžní toky (správce financí). Aby toho náhodou nebylo málo, spustil jsem hrnečkový e-shop. Ten je třeba propagovat, aby se o té mojí malé hvězdičce lidé v tom širém vesmíru dověděli (marketér). A samozřejmě se snažím vymýšlet, jak to celé posouvat dopředu pomocí různých inovací a vylepšení, takže nesmí chybět další pozice (vizionář). 🙂

A k tomu miliarda dalších věcí, které je třeba řešit. Plus činnosti ve kterých se samozřejmě nechytám a rád je za úplatu přenechám jiným.

Má to své  výhody…

To, že většinu činností musíme (ať už v začátcích, nebo dlouhodobě) zastat sami, je přínosné v tom, že si na vlastní kůži vyzkoušíme, co a v jakém rozsahu chod našeho konkrétního podnikání vyžaduje. To se později hodí právě při delegování činností jiným lidem. Je tu určitá podobnost s dětmi majitelů velkých firem, jejichž rodiče dbají na to, aby si hezky odspoda prošly všechny úrovně firmy. A získaly tak cenné zkušenosti, díky kterým můžou v budoucnu úspěšně převzít velení ve firmě.

…ale i úskalí

Zásadní nevýhodou několika profesí v jedné osobě je samozřejmě to, že je to vyčerpávající a zahlcující. Nikdo z nás nechce skončit u známé ale smutné hlášky „Pro samou práci nemám čas podnikat“.

Takže co s tím ?

Většina z nás si pravděpodobně výše uvedenou fází bude muset projít. Pokud multi profesní problematiku řešíte taky, mohly by vám být k užitku některé postupy, které sám používám a docela se mi osvědčily. Můžete je vyzkoušet, než vaše peněžní toky zesílí natolik, abyste si mohli postupně najmout placené pomocníky, externí služby, nebo zaměstnance. 🙂

Prioritně se věnuji tomu, co mi jako první přinese peníze. Je to známé podnikatelské pravidlo, vlastně takový žebříček priorit. Jednoduchý a praktický. Nejdříve se věnuji zákazníkům, kteří mají objednáno a zaplaceno. Potom těm, co mají objednáno. Pak hledám nové zákazníky. Pak se věnuji propagačním aktivitám. A dále v pořadí různým vylepšením a dalším činnostem. Díky tomuhle postupu máme stále  na paměti, že hlavní prioritou je zajistit výdělek pro naši živnost. Je to přírodní zákonitost stejně jako to, že musíme jíst, abychom mohli být naživu.  Teprve potom se řeší všechno ostatní, co si žádá naši pozornost a tváří se důležitě.

Některé věci chci mít ve vlastní režii, jiné přenechám jiným. Vycházím z toho, že činnosti, které jsou klíčové a potřebuju je prakticky denně se raději sám naučím. Abych nebyl závislý na někom jiném, což by omezovalo moji pružnost. Zato věci, které využiju třeba dvakrát do roka a vyžadují určitou specializaci se vyplatí řešit formou placené služby. Nejvíce si ale hlídám výrobní stránku produktu. Vše kolem potisků na hrnečky mám výhradně ve vlastní režii. Jednak kvůli kvalitě výsledného produktu a jednak i kvůli samotnému know how, které vytváří konkurenční výhodu.

Jednoznačně odborné činnosti jako účetnictví nebo oprava auta bez váhání přenechám kompetentním osobám. Do těchto činností se samozřejmě zbytečně nemotám a mojí hlavní starostí je zajistit potřebné finance, abych mohl profesionálům zaplatit jejich honoráře. 🙂

Všechno se snažím dělat pokud možno co nejjednodušším způsobem. Zbytečná překombinovanost a složitost v konečném důsledku podnikání tak jako tak oslabuje. Dobrým příkladem je třeba administrativní část živnosti. Vedu základní daňovou evidenci, nemám zaměstnance, zatím nejsem plátcem DPH. Splním si základní nutné povinnosti a pak už se snažím věnovat maximum času a pozornosti samotnému chodu a rozvoji svého mikro podnikání.

Hlavně se v tom nezamotat

Celkově vzato jde hlavně o to, vytvořit si nějaký základní systém fungování. Aby se nám činnosti nepletly jedna přes druhou, ale aby každá měla svůj čas a místo. Zvládnout se to dá a člověk se postupně naučí orientovat v tom, co má jakou prioritu a důležitost s ohledem na celkový chod a dlouhodobou udržitelnost.

Já se dnes po čtrnácti sezonách v praxi snažím osekávat svoji vytíženost o činnosti, které jsou docela pracné, ale mají minimální význam pro další rozvoj do budoucna.

Vám, milým čtenářům přeji, ať co nejdříve získáte dostatek zkušeností a potřebnou finanční sílu, abyste mohli část zátěže přehodit na bedra někoho jiného. A pokud jste už přehodili, pak gratuluji. Bude více času a šťávy na obchodně kreativní věci.

Mějte se krásně a buďte hraví (a podnikaví).